MUDr. Erika Francová: Inkontinence by neměla být brána jako tabu

Představíte prosím našim čtenářkám obor urogynekologie? Jak jste se k němu dostala?

Urogynekologie specializovaný obor, který se zaměřuje na diagnostiku, léčbu a prevenci poruch pánevního dna u žen. Spojuje aspekty urologie a gynekologie a zabývá se se především problémy, které ovlivňují funkci močového měchýře, pohlavních orgánů a konečníku. Kromě samotné léčby se tento obor snaží i o zlepšení kvality života pacientek. 

K tomuto oboru jsem se dostala již na vysoké škole díky své spoluúčasti na několika studiích, které mě motivovaly k dalšímu rozvoji. I přesto, že jsem pak nastoupila do jiné nemocnice, jsem i nadále čerpala cenné zkušenosti a vědomosti z předchozích projektů a spolupracovala s odborníky v této oblasti. Tato kombinace mě pak vedla k hlubší specializaci a zájmu o tento obor. 

S jakými problémy se na vás nejčastěji ženy obrací?

Nejčastěji se na nás ženy obracejí se samovolným únikem moči, sestupem pánenvích orgánů, častými infekcemi močových cest nebo bolestmi pánve. Také máme v péči pacientky po rozsáhlých porodních poranění, včetně poranění konečníku. 

Existují nějaké zlozvyky, kterými mohou ženy nevědomky zhoršovat své intimní zdraví?

Běžně se setkávám se ženami, které trpí inkontinencí několik let. Bojí se nebo se stydí jít za svým lékařem. Řeší to vložkami, které nejsou levnou záležitostí, omezují pitný režim, stydí se chodit do společnosti. 

Jaká je podle vás vzdělanost českých žen v oblasti intimního zdraví a cykličnosti? Pozorujete u svých pacientek stoupající zájem o tato témata?

Míra vzdělanosti českých žen v rámci intimního zdraví se v posledních letech zvyšuje, ale stále existují určité mezery v povědomí a otevřenosti k určitým tématům. Samovolný únik moči nebo sestup pánevních orgánů některé ženy stále berou jako obrovské tabu a něco, co patří ke stárnutí a s čím se již nedá co dělat. Zatímco některé ženy mají dobrý přehled o prevenci a léčbě běžných gynekologických problémů, stále se najde množství žen, které např. neví, proč pravidelně chodit na gynekologické prohlídky. 

Mnoho žen se obává, co udělá těhotenství a porod s jejich tělem, bojí se porodních poranění a podobně. Je něco, co mohou dělat preventivně?

Existuje několik preventivních opatření, která mohou vést ke snížení rizika porodního poranění a podpořit zdravý průběh těhotenství a porodu.

Je velmi důležité dodržovat pravidelné kontroly u svého gynekologa, který sleduje průběh těhotenství a může včas odhalit případné problémy, které by mohly ovlivnit porod. 

Posilování svalů pánevního dna může pomoci zlepšit jejich pružnost a sílu. Předporodní masáže hráze mohou zlepšit elasticitu pokožky a tkání v této oblasti a vést i ke snížení rizika poranění. Masáže se doporučují několik týdnů před plánovaným termínem porodu. Také navštěvování kurzů předporodní přípravy nebo konzultace s fyzioterapeutem specializovaným na těhotenství a porod může ženám pomoci lépe se připravit na porod, naučit se správné dýchání nebo techniky uvolnění a relaxace. Také je důležitá vyvážená strava a dostatečný příjem tekutin. Správně zvolená poloha při porodu může také snížit riziko poranění. 

Co se vlastně během těhotenství a porodu děje s oblastí pánevního dna? 

Pánevní dno prodělává během těhotenství významné změny. Jak roste děloha, zvyšuje se váha plodu a tím dochází k posunu těžiště těla směrem dopředu. To vede k nutné úpravě postoje, aby se žena udržela v rovnováze. Páteř se zakřivuje směrem dozadu (vytváří se tzv. bederní hyperlordóza), což může vést k bolestem v dolní části zad. Jak se těžiště mění, žena může upravit i způsob chůze. Setkáváme se často s tzv. „houpavým krokem“, kdy se zvyšuje šířka chodidla, aby se zvýšila stabilita. Tento změněný postoj vyvíjí větší tlak na pánevní dno, což může ztížit jeho schopnost efektivně se stahovat a podporovat vnitřní orgány. Tento zvýšený tlak může přetížit některé svaly pánevního dna a tím dále oslabit svoji funkci. 

Vlivem hormonů, zejména relaxinu, dochází k uvolňování vazů a kloubů. Je to fyziologická příprava pánevního dna na porod, ale zároveň to může negativně ovlivnit stabilitu a koordinaci.

Během porodu dochází k výraznému roztažení a uvolnění svalů pánevního dna. Hlavička, prostupující porodním kanálem, vyvíjí na pánevní dno extrémní tlak. Tyto mechanismy mohou vést k poškození svalů či nervů pánevního dna a které mohou být i trvalé. Následky těchto poškození mohou být různé - únik moči či stolice, bolestivý pohlavní styk, bolesti v podbřišku nebo v bedrech, sestup pánevních orgánů – typicky si žena nahmatá „bouli“ na zevním genitálu, která nebolí, může ale vadit např. při sportu.

Co byste ženám doporučila pro rychlejší regeneraci po porodu?

Myslím si, že zrovna regeneraci nemůžeme urychlit. Každá se hojíme jinou rychlostí a zrovna toto bychom uspěchat určitě neměly. 

Jak mohou po porodu pomoci venušiny kuličky?

Venušiny kuličky mají výrazný efekt při posílení svalů pánevního dna. Velmi dobré výsledky vídám u pacientek, které používaly Venušiny kuličky simultánně při cvicích na pánevní dno.

S kuličkami po porodu je vhodné začít nejlépe po prohlídce u svého gynekologa po šestinedělí. Kuličky je pak hodné používat alespoň třikrát týdně. I pro ženy po císařském řezu je vhodné používání Venušiných kuliček. Taktéž doporučujeme při lehké inkontinenci moči.

Posílení svalů pánevního dna po porodu a s tím spojené posílení zádového a břišního svalstva má na ženu po porodu velmi pozitivní vliv. Uleví od bolestí zad, zpevní břišní stěnu, pomůže s diastázou, může pomoci od lehkého úniku moči a jistě má i velmi pozitivní vliv na sexuální život ženy.

Existuje nějaké případy, kdy by měla žena nejprve zkonzultovat používání venušiných kuliček s lékařem?

Existují skupiny žen, kterým po porodu doporučuji fyzioterapii pánevního dna. Jedná se o ženy s těžkým porodním poraněním včetně poranění konečníku. Ženy, které rodily vaginálně po předchozím císařském řezu. Ženy, které mají za sebou klešťový porod nebo ty, které porodily dítě s porodní váhou nad 4000g.

Může se po porodu změnit vnímání sexu?

Sexuální život po porodu je pro spoustu žen tabu. Ženské tělo se může porodem výrazně změnit a ne každá žena se po porodu cítí ve svém těle dobře, ať už je to možnými kilogramy navíc, striemi, změnami nálad, bolestí nebo únavou. Kdy tedy obnovit sexuální život po porodu? Lékaři doporučují vyčkat na období po šestinedělí. Velmi však záleží na tom, jak to cítí samotná žena. Bolesti při pohlavní styku mohou být způsobené ztenčením pochvy nebo dysfunkcí pánevního dna. 

Dá se s tím nějak pracovat?

Doporučuje se delší předehra, vhodný lubrikant, zkusit více poloh, které budou více vyhovovat. Pokud bolesti přetrvávají, je pak vhodné navštívit gynekologa, který vyloučí závažnější příčiny bolestí, event. doporučí specializovanou rehabilitaci pánevního dna.

Dalším významným mezníkem v životě ženy bývá menopauza. Co byste doporučila ženám v této životní etapě, aby se cítily co nejlépe?

Doporučila bych pravidelnou aktivitu (např. pravidelné delší procházky, plavání, turistika, běžky, kolo), skvělá je i například jóga nebo pilates, pravidelný spánek, vyvážená strava. Vhodné je jistě omezit alkohol a kouření. Lze využít i hormonální terapii, kterou může doporučit registrující gynekolog. 

V období menopauzy se ženy často potýkají s inkontinencí. K té může docházet i po porodu. Liší se nějak příčiny a léčba inkontinence u mladších a starších žen?

Pokud by si žena ještě přála dalšího potomka, pak bude léčba více konzervativní. Také víme, že u mladších žen je velmi efektivní cílená rehabilitace pánevního dna. Jinak je pak terapie stejná. 

Je podle vás ve vašem oboru nějaké tabu, o kterém se moc nemluví, a které by si zasloužilo větší osvětu?

Inkontinence moči je stále u některých žen brána jako takové tabu. Ale myslím si, že se snažíme i v rámci Urogynekologické společnosti dělat takovou osvětu, aby to ženy jako tabu již nebraly.