Kristýna Vondrová
„Koukni na moje nohy. Tenhle chlup má snad cenťák. Slušnej humus, co?” Taky máte tendenci přispěchat se sebekritickým hodnocením pokaždé, když se (bez předchozích cílené přípravy) svléknete do plavek před kamarádkou nebo partnerem? Vyletí to z nás automaticky. A zbytečně. Tlak společnosti na sametově hladká lýtka, podpaží a třísla coby jedinou přijatelnou estetickou normu slábne, význam chloupků žije dál. Pojďme je slunci nastavit s hrdostí, nebo se jich zbavit udržitelně.
Kde se vůbec vzala naše obsese hladkou kůží? I když se nabízí ukázat prstem na módní průmysl a reklamu, depilace frčela už před jejich rozmachem. Naši prapředci se v rámci rituálů k uctění božstev holili jednoduchými nástroji z pazourků nebo ostrých hran mušlí. Břitvy z kovů – a úprava vousů jako vyjádření sociálního statusu – se datují do doby bronzové.
Za kolébku holení považují historici starověký Egypt. Jeho populace milovala hladká těla, faraonské bradky (včetně těch nasazovacích) a depilaci pomocí cukrové vaty. Na Egypťany pak navázali Řekové a Římané, kteří se o politice bavili nejraději u lazebníka. Holení tu stvrzovalo čistotu a eleganci. Ve středověku péče o vzhled (a preference holých tváří nebo nohou) ustoupila do pozadí.
Kdy si módní diktát vzal na mušku (vous neřešící) ženu? Zatímco se Evropa zmítá v první světové válce, v USA dámy směle naskakují do trendu odhalování kůže. V obchodech se objevuje oblečení bez rukávů, na pultech trafik Harper’s Bazaar s první modelkou s oholeným podpažím na titulce. Píše se rok 1915. K bércům se naše pozornost a žiletky přesunou později, až se zkracováním sukní.
60. a 70. léta přináší uvolnění a sexuální revoluci. Část jejích účastnic se v euforii pouští do holení klína. Prudérnější veřejnost si upravené pubické ochlupení spojuje s promiskuitou a divokým sexuálním životem. Zajímavá paralela k narativu začátku 21. století, který se se stejným opovržením vysmívá bobrům.
Proč vůbec západní civilizace adorují zrovna pokožku bez chlupů? Na vině je všudypřítomný kult mládí, který nám jako vzor krásy a úspěchu servíruje mladistvý vzhled, poháněn ekonomickými zájmy nadnárodních korporací. Proto je pro nás většinou aspirativnější holý (v extrému dítě evokující) rozkrok než bujará přirozenost.
K naší nekonečné úlevě se současný trend body positivity dotýká i (ne)holení a my o svých chlupech rozhodujeme o kus svobodněji. Reklamy už neobsazují jen menstruaci s modrou krví a holky s nohama, které ani holit nepotřebují, protože ani bedlivé oko kamery nezachytí před pohlazením holeně žiletkou žádné chmýří. Podívejte se třeba na kampaň Project Body Hair od značky Billie.
Chloupky přitom mají na našich tělech nejen své čestné místo, ale také funkci. Pomáhají regulovat vlhkost v intimních partiích. Tím, že zachycují pot a další sekrety, přispívají k udržení suššího prostředí, které je méně příznivé pro množení některých bakterií a kvasinek. Snižují tření mezi kůží a oblečením, což přispívá k prevenci podráždění a drobných poranění.
Předchozími řádky rozhodně nechceme říct, že na holení je něco špatného. To bychom se dopouštěli stejného “chluponacismu” jako mainstreamová média, která nám stále servírují bikini na ženách bez strniště v podpaží a kolem lemu spodního dílu plavek. Upravujte se k obrazu svému, ať má váš ideál jakoukoliv délku, tvar nebo barvu.
Jak přistoupit k holení, pokud netoužíte po depilaci chloupků voskem, laserem nebo elektrolýzou? Pokud vás pálí udržitelnost a ekologie, nahraďte plastová holítka s nízkou životností kovovým holícím strojkem. Když se žiletka otupí, jednoduše ji (bez limitu v podobě kompatibility) vyměníte, takže vám jedna rukojeť za pár stovek vydrží klidně celý život.
Nejlepší přítel kovového ručního strojku (a zero waste holení) je tuhá pěna nebo krém na holení. Seženete ji v běžné drogerii nebo ve specializovaných prodejnách, kde vám ji rádi prodají bez obalu. Zkusit můžete i přírodní mýdlo na holení od české značky Almara Soap. Navíc se u tuhé kosmetiky nemusíte bát, že vám cestou na dovolenou vyteče v kufru.