Anna Marešová
Udělat si svůj šperk bylo takové moje malé tajné přání. Ještě před tím, než mě Tomáš oslovil, abych pro jeho značku MOOYYY navrhla kolekci šperků, jsem měla v hlavě jeden nápad. Jenže nejsem šperkařka, výroba šperků je to pro mě zcela nové odvětví a samozřejmě mi nestačí navrhnout jeden prstýnek, ale chci hned celou kolekci a v top kvalitě. Bylo by zapotřebí sehnat výrobce a vyšlapat si svou cestu, což mi při mém vytížení přišlo zcela nereálné.
Takže tahle nabídka byla impuls jako blázen. A i když jsem měla jisté obavy, protože nejsem šperkařka, ihned jsem na spolupráci s MOOYYY kývla. Tomášova vize ale směřovala k okázalejším a těžším šperkům, jeho inspirace nás dovedla až k Egyptu. A protože jsem vždycky radši, když si klient verzi návrhu vybere sám a není k tomu dotlačen násilím, zpracovala jsem nakonec dva návrhy nebo jak já říkám směry. Egypt, na Tomášovo přání, a pak ten, který jsem měla v hlavě a dělal se mi skutečně s lehkostí, která k téhle fresh značce patří. K mému potěšení (a Tomášovu překvapení) si Tomáš jednoznačně vybral tu druhou. Tu, která byla inspirovaná subtilním drátkem, který musí zvládnout šílený tlak.
Nejsem ten typ designéra, který by chodil do lesa, aby se inspiroval přírodou.
Zajímají mě praktické a technické věci. A tak ráda pozoruji různé mechanismy, které fungují a ráda je používám tam, kde by je nikdo nečekal. A takhle podobně to mám s kolekcí Champagne. Původně jsem ji nazvala Champagne Kisses, ale nakonec se název z praktických důvodů pokrátil a myslím, že to šperkům sluší.
Začalo to úplně nevinně. Dostala jsem „zásnubní“ prstýnek. Respektive to byl kroužek, který přítel po hádce se mnou našel mezi kočičími hlavami před Lokálem U Bílé kuželky, když tam odešel na pivo, aby se uklidnil nebo aby mě naštval ještě víc, už nevím... možná obojí dohromady. Jen bůh ví, jak se tam ten kroužek dostal. Ráno jsem jej měla na prstě. Perfektně mi sedl na prsteníček, ale po dvou dnech praskl. Byl to drát vyrobený z oceli a tu už prý nikdo nikdy nespojí. Když jsem se ptala táty, zda by šel nějak spojit, řekl mi, že možná jo, ale že to je ocel, která stejně za tři dny praskne znovu. Taková vztahová paralela.
A tak jsem chodila s prasklým kroužkem z oceli, který mě dost škrábal a neustále mě nutil k tomu, abych si s ním hrála. Toho si všiml jeden můj kamarád a ptal se, co to mám za drátek a jestli to je od šampaňského nebo co. A to byl ten moment. Drátek zcela subtilní a zároveň tolik silný, aby udržel špunt s natlakovaným mokem. Moje představa šperku byla jasná. Mok, který je znakem zábavy, lehkosti, třpytu a zároveň tak skvěle chutná a člověk si připadá tak nějak bez starostí, když jej pije. Mok, který má krásnou barvu a je prostě zábavný. A tak se mi v hlavě zrodil nápad na kolekci Champagne, která je lehoučká, subtilní a zároveň velmi pevná a jasná. Zrodila se v jemném zlatém, růžovém a stříbrném tónu.
Splétaný drátek je krásná technická věc, která má jasný charakter a jednoznačnou funkci. Měla jsem velkou radost, že se povedlo převést jej do tvarů, které jsou od šperků vyžadovány a vyrobit celou kolekci z ušlechtilých materiálů s jemných povrchem. Kolekce je vyráběná ručně. Jsou to vlastně dvě propojené kolekce. Jedna je inspirovaná drátkem „Muselet“, druhá krycím víčkem a špuntem „Bouchon“. Lze je libovolně kombinovat, a to od prstýnků až po náušnice. Celkem vznikly troje náušnice, dva náhrdelníky, náramek a dvě sady prstýnků.
Ladies, užijte si snídani, oběd nebo večeři se šampaňským, Whoop·de·doo… a s novou, vlastně zásnubní kolekcí.
S láskou,
Anna
P.S.: Po dlouhé době jsem na projektu spolupracovala s kolegou Sergejem Kuckirem a bylo to celé milé a bez zádrhelů. Prostě projekt snů. Až jsem si říkala, že je to podezřelé. A taky že jo. Přišel vir, který to celé alespoň trošku zkomplikoval chvilku před samotným launchem. Vypadlo to beznadějně, ale nakonec jsme ji představili. O dva měsíce později. Ale přece!
Foto: Adam Dvořák