Jsem neurodivergentní audiofil se zálibou v psychedelicích a vibrátorech.

Kristýna Vondrová

6 minut čtení

Naše ambasadorka Terezie Kovalová o kampani na Doniu a intimitě. Violoncellista světového formátu, talentovaná modelka, nositelka titulu Forbes 30 pod 30. A taky otevřená Ostravačka, která se nebojí mluvit o vyhoření, propadech sebevědomí, vlastní zranitelnosti. Terezie Kovalová, dlouholetá ambasadorka Whoop·de·doo, má právě teď crowdfundingovou kampaň k vydání své desky Zinka. Skvělá příležitost pro společný rozhovor o intimitě a harnessech.

Foto Petr Weigl
Foto Petr Weigl

Gratulujeme k úspěšnému nastartování kampaně na Doniu, která tě přibližuje k vydání debutové desky Zinka. Představení projektu jsi pojala upřímně, od burnoutu po nevydařenou investici. Napsala jsi to takhle intimně na první dobrou, nebo jsi nejdřív pracovala i s věcnou verzí bez osobního kontextu?

Hlavou se mi mihla i varianta se strohou verzí příběhu. Ale byl to ten typ myšlenky, které se rovnou zasmějete. Prostě víte, že to tak být nemůže. Při práce na sobě samé(m) je nejdůležitější právě být otevřený a usazený v tom, co se mi děje. Pak mi tím nikdo nemůže ublížit. A stále se mi potvrzuje, že ta transparentnost opravdu otevírá dveře. Lidi cení, že sdílím něco, co by taky rádi nahlas pojmenovali, ale bojí se. 

V kampani zmiňuješ i rozpad svého manželství. Jak se na tu právní a společenskou instituci díváš? Má v dnešní době ještě smysl?

Smysl z pragmatického hlediska určitě ještě má, například s ohledem na zdravotní stránku. V opačném případě by se tolik nebojovalo za manželství pro všechny. Výhody manželství holt přináší. Pro mě je to ale jen jedna podoba mezilidského vztahu. Vždycky jsem razila, ať si každý otevřeně a spokojeně jede to svoje. Pokud je to manželství, ať jde do veselky jak trám!

Jak si určuješ hranice toho, co fanouškům (nebo haterům, které si na Instagramu umíš podat) z vhledu do svého soukromí nabídneš? Máš nějaké “no go” zóny?

Nejvíc si hranice (pro libovolné osoby kolem sebe) nastavuji v tématech, která ještě nemám tolik zažitá, nemám o nich takové povědomí. U psychedelik jsem veřejně otevřela toto téma skoro po dvou letech, co jsem asistovanou psychedelickou terapii podstoupila. Když je pro mě něco zažitý fakt, nevidím důvod, proč se o tom nebavit, spíš se divím, že o tom nemluví všichni. 

2024_Blog_Terezie_kov4.jpg
Foto Petr Weigl

Hlavní leitmotiv desky vystihuješ spojením “koukání do zrcadla”. Nejde jen o schopnost vidět svůj odraz, ale taky o průzkum “světa za zrcadlem”, jak ho známe z Alenky v říši divů. Co Tobě pomáhá v cestě “za bílým králíkem”? Jsou to psychoaktivní látky, mezilidské vztahy, nové ambiciózní projekty?

Substance jsou rozhodně způsob, ač je to diametrálně odlišné od toho, jak si lidi představují konzumaci psychedelik, podléhá to totiž přísným terapeutickým pravidlům. Honbu za králíkem doplňuje klasická terapie, momentálně i koučing, hypnoterapie, dynamická meditace, která se mě dostala jako skvělá možnost rekonfigurace odezvy nervového systému. Píšu si taky vlastní afirmace, které si pouštím na spaní. A pak taky psaní deníku a knihy. Všechno to ze sebe vysypat.

V kampani na Doniu lákáš přispěvatele originálními odměnami. Nás nejvíc uchvátila limitovaná edice harnessů z dílny Darkmatter Lingerie, se kterou taky spolupracuješ dlouhodobě. Jak se ten nápad na zapojenní harnessů do kampaně zrodil? Kam harnessy nosíš ty? 

Harnessy mě napadly hned, spolu s Darkmatter jsme už totiž v minulosti spolupracovaly. Majitelka Klára je k sežrání ženská, drobná brunetka s neuvěřitelnou silou, která mě velmi inspiruje, takže jsem neváhala a ozvala se jí s nápadem udělat harnessy přístupnější každodennímu nošení. Miluju je, oblékám je v podstatě všude. Bavím se tím, že je vezmu na akci, kde by se něco takového nečekalo. Propojení s konzervativním klasickým outiftem úplně fantasticky mění jeho vyznění. Každopádně jsem si byla vědoma, že bude fajn udělat verze, které budou v klidu nositelné, ale také genderově neutrální. 

Když už jsme se při skloňování značky Dakrmatter dotýkáme temnoty… máš nějakou nesplněnou sexuální fantazii, oblíbenou masturbační představu, vracející se kinky sen? Slyšely jsme, že nejvíc Tě vzrušuje gay porno a intelekt.

Musím říct, že tohle je skvělá ukázka vytrhávání z kontextu. To vám nevyčítám, sama se tím královsky bavím, nemohlo to dopadnout jinak. Faktem je, že jsem audiofil a vzrušuje mě tak hlavně zvuk, tedy hlas, sekundárně intelekt a osobnost. U hetero porna často narážím na nějakou falši, moje namlsané ouško prostě pozná, když je to fake, speciálně (a bohužel) hlavně u žen. Standardní hetero porno je pro mě ječící ženská a mlčící chlap. Výjimka byl třeba pornoherec Rocco Sifredi, ten ale zas dělá dost brutální snímky.

Když jsem jednou zabrousila náhodou přes pánská masturbační videa do gay porna, moje vzrušení z pánských zvukových projevů mě zmátlo. Co mi můj mozek naznačuje, jsem snad gay v těle ženy? :-D Ale pak mě trefil článek o audiopornu a zacvaklo to do sebe. Takhle mám dnes nahrávky svého partnera a když jsem sama, nepotřebuju hledat žádné porno.

Kinky fantazie se týkají nejspíš návštěvy nějaké sex party. S partnerem jsme voyeuři, rádi se kocháme a spolu jsme takto ještě nikde nebyli. Mám na kinky scéně spoustu přátel v Berlíně, takže nejspíš vyrazíme tam. Pak přítel vyhrabal erotickou houpačku na zavěšení, jako ze Sexu ve městě, tak se těším, až ji nainstalujeme.

2024_Blog_Terezie_kov.jpg
Foto Petr Weigl
Vidím velkou naději v generaci Z, která se nebojí otevírat určitá témata daleko víc.

Hraješ na řadu hudebních nástrojů. Jak to máš s intimními pomůckami? Používáš je ráda? Co je pro Tebe ve sbírce to milované “cello”?

Používám ráda a pravidelně. Na prvním místě je mým favoritem Whoop·de·doo vibrátor. K němu mám externí vibrátor značky Smile Makers (model The Firefighter). Dostalo mě do kolen, že se prodává v Sephoře. A kamarádka nám nedávno darovala hračky s přísavkami, tak se těším, až je vyzkoušíme. 

Zinka (název tvého alba) je původně přezdívka, kratší verze varianty Terezinka, kterou ti vymyslel kolega. Jak si říkáte s Vítězslavem, tvým současným partnerem?

Bobinky, bobíšci a fufinky, milískové a miláčkové, lásky a lásenky, máme toho spousta a je to víceméně spíš o náladě. Někdy vymyslíme úplnou fantasmagorii a tu používáme dva dny a pak na ni zase zapomeneme. Hlavně se prostě bavíme, oba jsme jak dva střelení koňové (jak říká můj táta), tak si to snažíme spolu užít co nejvíc. 

Když jsme s Tebou dělali rozhovor naposledy (v roce 2020 v podcastové sérii Přiznej barvu), hodně jsi řešila vysazení hormonální antikoncepce po 15 letech a dopad změny na tvou psychiku i fyzično. Máš teď nějaké podobné větší téma, které prožíváš a ohledáváš?

Nejvíce aktuálně řeším svoji neurodivergenci. Mám zřejmě ADHD a jsem dle všeho i na autistickém spektru. Když jsem ty diagnózy uslyšela, najednou mi tolik věcí začalo dávat smysl. Takže se s tímto vědomím učím znovu nastavit svoje životní fungování nebo zpracování social anxiety. Mám to samozřejmě hodně propojené s psychedeliky. Nic se zatím nevyrovnalo tomu, jak moc mi pomohly.  Rozhodně to není pro každého, ale chci lobbovat za jejich dostupnost široké veřejnosti.

Jsi dlouholetá ambasadorka naší značky, která se otevřeně věnuje ženské intimitě. Vnímáš, že by se přístup k ní za těch pár let někam posunul?

Posouvá se to, ale přijde mi, že dost pomalu. Vidím velkou naději v generaci Z, která se nebojí otevírat určitá témata daleko víc. Absolutně tak cením třeba podcast Vyhonit ďábla.

Terezii díky moc za upřímný rozhovor!

A vy jestli máte chuť i na intimní hudební zpověď, podpořte vydání debutového alba Zinka na donio.cz.

Držíme moc palce!

Foto Petr Weigl
Foto Petr Weigl

Autor článku

Kristýna Vondrová

Milovnice slova v psané i performativní podobě. Vyznavačka filozofie „míň věcí, víc zážitků“. Pokud ovšem nejde o produkty Whoop·de·doo, které fungují jako permanentka do světa slasti a laskavosti. Čili zážitků.

Všechny příspěvky autora
Máme produkty i pro dospělé, tak se musíme zeptat.
 Už vám bylo 18?